Statika

Část komína, vyčnívající nad rovinu střechy, je vystavena značným silám větru a musí být proto postavena stabilně. Aby se ušetřilo na nákladných konstrukcích pro zajištění stability, je vhodnější, když komín prochází rovinou střechy v blízkosti hřebene, tzn. jeho nadstřešní část je co nejkratší. Namáhání větrem je pak přeneseno do sousedních stavebních dílů. Komínová hlava nepřenáší žádné napětí v tahu.

Statické posouzení komínového tělesa by mělo být provedeno ve statické části projektu. Je třeba vycházet z toho, že komínová hlava nemůže přenášet napětí v tahu. Pokud není komín jinak staticky zajištěn, musí vlastní tíha komína sama zabezpečit, aby pod vlivem síly větru nedocházelo k bočnímu namáhání komína. Přípustná výška komína nad nejvyšším bočním podepřením je proto omezena. Je závislá na rozměrech komína, jeho hmotnosti, i na výšce vyústění komína nad úrovní terénu.

Maximální přípustná výška (bez dodatečných stavebních opatření) se posuzuje od posledního bočního podepření. Při statických výpočtech se předpokládá, že nejvyšší boční podepření je umístěno v rovině střechy. Toho lze dosáhnout např. osazením kotevního prvku do krovu.