Kontrola komínů před zimou

1.      Kdo mi před zimou zkontroluje komín? Kde odborníky shánět a kolik prohlídka stojí?

Čištění a prohlídku komínů a kouřovodů provádí kominíci. Převažující část kominíků  (v ČR přes 550 kominických mistrů a dalších osob) je dobrovolně sdruženo ve Společenstvu kominíků ČR (SKČR), které je členem Evropské federace kominických mistrů. SKČR má zastoupení v jednotlivých krajích svými cechmistry regionálních cechů. Seznam regionálních cechmistrů včetně kontaktních adres je na SKČR nebo www.skcr.cz. Na těchto místech je možné zajistit si kominické práce nebo se blíže informovat o adresách nejbližších kominíků ve svém okolí.

 Prohlídky, kontroly a čištění komínů a kouřovodů se dělá na objednávku a ceny se budou lišit podle místních podmínek. Dotazem u cechmistra Hl. města Prahy (p. Jiřího Součka) jsem zjistil, že např. za prohlídku komína při čištění na objednávku zaplatíte cca 500,- Kč, za revizi spalinové cesty pro kolaudaci 1000,- Kč, při dlouhodobé objednávce za prohlídky komínů na plynná paliva 250,- Kč, u komínů na tuhá paliva, při stejných podmínkách cca 400,- Kč (tam je nutná dohoda o četnosti a vybírání sazí). V jiných regionech mohou platit jiné ceny a jiné podmínky.

      2.      Jak revize komína probíhá?

Revize a čištění se provádí podle vyhlášky č. 111/81 Sb. U tuhých paliv spotřebičů do 50 kW se čištění komína má provádět 6x ročně a vybírání sazí 1x ročně. Čištění se provádí vymetáním průduchu komína z ústí komína nebo z vymetacího otvoru. Výběr sazí se provádí z vybíracího otvoru. Problém jsou uzavíratelné krby přímo napojené na komín nad krbem bez vybíracího otvoru, kde saze při čištění komínů padají do komory krbu.

U lokálních spotřebičů na tuhá paliva v rekreačních chatách by se čištění mělo provést alespoň jedenkrát ročně.

U spotřebičů na plynná paliva do výkonu 50 kW se čištění komína provádí 2x ročně. Zde odpadá vybírání sazí, a vyhláška nepředepisuje kontrolu kouřovodu. Z hlediska bezpečnosti by měla být alespoň jedenkrát ročně provedena kontrola celé spalinové cesty, tedy kouřovodu, kondenzátní jímky i komína.

3.       Co může způsobit zanesený komín, o který se nikdo nestará?

Jako soudní znalec se specializací kominictví odpovím jednoznačně – požár nebo smrt otravou oxidem uhelnatým. U komínů, kterými se odvádí spaliny od spotřebičů na tuhá paliva může dojít k usypání (zaplnění) komínového průduchu sazemi a tuhými úsadami až k sopouchu, potom se spaliny vrací do prostoru se spotřebičem. Protože ve spalinách je oxid uhelnatý, může dojít k přiotrávení až k otravě CO. Druhým nebezpečím je, že nečištěním průduchu komína může dojít ke vznícení sazí, které při hoření mohou dosáhnout teploty až. Vysokou teplotou a přetlakem komínů může dojít k prasknutí komína a k požáru budovy.

U spotřebičů na plynná paliva, zejména u vyvložkovaných komínů se uživatelé domnívají, že zde žádné nebezpečí nehrozí. Pominu-li občasné ucpání komínů spadlými holuby, dochází i zde k tvorbě úsad jak ze spalin tak při povrchové korozi komínových vložek (korozi hliníku urychlují v koupelnách různé spreje a chemikálie, které jsou odváděné spolu se spalinami) a proto může dojít k ucpání průduchu komína v místě napojení kouřovodu do komínové vložky. Spotřebiče na plynná paliva jsou nejvíce situovány do koupelen, které mají obvykle malý prostorový objem. Spaliny u málo čištěných a kontrolovaných plynových spotřebičů (zejména u starých karem) mají ve spalinách vysoký obsah oxidu uhelnatého (řádově až 7000 ppm) a pokud spaliny neodchází komínem do volného ovzduší, ale vrací se zpět do koupeny, dochází při větší koncentraci CO v prostoru koupelny (řádově 3000 ppm) ke smrti po 30 minutách. Otrava oxidem uhelnatým od plynových spotřebičů na plynná paliva v koupelnách není bohužel  vyjímečným případem.

4.   Jak se má uživatel o komín starat během topné sezóny?

U spotřebičů na tuhá paliva je nutné, aby uživatel spotřebiče používal správné palivo (u dřeva do vlhkosti 20 %) a topil předepsaným způsobem, podle návodu výrobce spotřebiče. Tím si zajistí, že spalinové cesty budou minimálně zanášeny sazemi a tuhým spadem nebo dehtem a pak (z mých zkušeností) by bylo vyhovující čištění a kontrola průduchu komína 4x ročně. Při používání nesprávného paliva a při špatné obsluze kamen, může být málo, čištění komínů a kouřovodů každý měsíc.

U spotřebičů na plynná paliva a zejména starých karem v koupelnách, které nemají pojistku zpětného tahu, bych rozhodně doporučoval zkontrolovat a vyčistit alespoň jedenkrát ročně vlastní spotřebič a jedenkrát ročně provést provozní kontrolu spalinové cesty a to od spotřebiče až po ústí komína (kouřovod, kondenzátní jímku a průduch kouřovodu). Čištění pouze komínového průduchu ze střechy budovy, je podle mých zkušeností, nedostačující.

Pokud mám plynový kotel s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu a v bytě dojde k výměně starých dřevěných oken za okna plastová, je zásadně nutné, aby se provedla kontrola, že i po této výměně bude zajištěn přívod vzduchu pro spalování (letos v lednu zemřela v Praze na tuto závadu matka se synem). Problémové jsou také silné ventilátory, např. v digestoři v kuchyni, které mohou přetáhnout spaliny z komína do prostoru kuchyně.

Na otázky odpovídal - Ing. František Jiřík

soudní znalec v oboru kominictví